Co s tím prasečákem v Letech?

Tak se nám v té okurkové sezoně vrátil evergreen tábora v Letech u Písku. Nebudu se vůbec zabývat tím, zda se jednalo o tábor pracovní, internační, koncentrační nebo snad dokonce vyhlazovací. Každá taková diskuze totiž vždy stejně končí větou: Toto místo by mělo být pietně upraveno. To ale předpokládá vykoupení a odstranění prasečí farmy, která zde stojí od roku 1970, zčásti právě na místě někdejšího tábora v Letech. Odhadované náklady jsou asi 700 milionů korun.

V táboře v Letech bylo od jeho zřízení v roce 1942 do transportu všech zbylých vězňů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi 4. května 1943 vězněno 1300 lidí. Z důvodů katastrofálních hygienických, zdravotních a pracovních podmínek zemřelo v Letech asi 320 lidí, většina v důsledku epidemie skvrnitého tyfu, stářím nebo v důsledku jiných onemocnění. Tragický je především velký počet dětí, které v Letech zemřely. Pro většinu ale byl tábor v Letech jen přestupní stanicí. Nesmíme zapomenout na to, že němečtí nacisté naplánovali a s německou důkladností také realizovali nejen úplné vyvraždění všech evropských Židů, ale také samozřejmě Romů. A tím se dostáváme k tomu, jak nalézt řešení léta se vlekoucího problému pietního uspořádání místa utrpení romských vězňů tábora v Letech.

Spolková republika Německo by měla konečně 70 let válce připustit skutečnost, že Němci chtěli úplně vyhladit nejen Židy, ale také Romy. SRN by tedy měla uvolnit částku přibližně 500 milionů ( což je asi 18 mil. Euro ) na vybudování památníku obětem romského holocaustu na našem území. A někdejší tábor v Letech je jistě místem nevhodnějším. Dnes je totiž již prakticky nemožné odškodnit všechny ty, kteří byli nasazeni na otrockou práci v tzv. třetí říši, stejně jako již není ani reálné, že by Německo mohlo odškodnit lidí, kteří byli věznění a mučeni v době německé okupace.

Další část prostředků by bylo možno získat například od vlastníků pozemků, které přiléhají k dotčenému místu. Mohli by dohromady poskytnou přibližně dalších 100 milionů. Jedná se například o majitele Lipešského rybníka, který přímo sousedí s vepřínem, a o majitele lesů, které se na východ od vepřína nacházejí. Je dobrá si uvědomit, že prasečák se nachází v turisticky jinak velmi zajímavé lokalitě nedaleko Orlické přehrady, jen kilometr od zámku Orlík. Pokud se nemýlím, je majitelem rybníka i mnoha lesních pozemků v této lokalitě Jan Schwarzenberg.

Pokud by v této lokalitě byl místo vepřína pietně upravený památník, jistě by to výrazně zvýšilo cenu nemovitostí a umožnilo rychlý rozvoj turistiky v této oblasti. Stát by pak pomohl najít nové místo pro vybudování vepřína a z rozpočtu by jistě snadno doplatil chybějící částku ve výši asi 150 milionů.

Pan Karel Schwarzenberg by navíc mohl jako dlouholetý ministr zahraničních věcí a současný předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny využít svých nadstandardních vztahů s německými, případně rakouskými politiky, aby pomohl prosadit toto myslím rozumné řešení.